Hurá,
JSME NA SEZNAMU
SVĚTOVÉHO DĚDICTVÍ


A proč?
PROTOŽE JSME
KRUŠNOHORCI.
The "erzgebirgisch" lifestyle
Mimořádná světová hodnota
přeshraniční památky světového dědictví „Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří“ je zakotvena ve třech kritériích.
Jedná se o inovace a celosvětový přenos hornických znalostí a dovedností, které vznikly v saské a české části Krušných hor a vedly k zásadnímu rozvoji v dalších hornických regionech. Dále jde o vliv hornictví na mnoho oblastí společnosti a s tím spojené živé tradice, myšlenky a představy krušnohorské kultury. Organizace státem kontrolovaného hornictví ovlivnila také hospodářský a sociální systém v dalších hornických regionech kontinentální Evropy. V neposlední řadě se jedná o dodnes výrazně patrnou hornickou kulturní krajinu z období od 12. do 20. století. Hornická činnost vedla k jedinečné sídelní struktuře v bezprostřední blízkosti nalezišť surovin, především stříbra, cínu, kobaltu a železa. V hornických městech o tomto vývoji svědčí správní, církevní i světské stavby.
Altenberg-Zinnwald představuje působivě rozmanitou hornickou krajinu, v níž dochované hornické a zpracovatelské objekty dokládají technologie těžby a úpravy rud po dobu více než 600 let. Úpravna IV., dnešní Hornické muzeum, je se svým mokrým stoupovým zařízením svědectvím výrazného zvýšení efektivity při oddělování cínu od „bezcenného“ materiálu.
Altenberská pinka svou velikostí názorně ukazuje velký význam hornictví také ve východní části Krušných hor, a to navzdory poměrně nízkému obsahu rudy. Cín se zde těžil až do roku 1991.
Bergbaulandschaft Altenberg-Zinnwald / Verwaltungssitz Lauenstein

